Stráž přírody v ČR

„Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny“

§81 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Strážci přírody a jak je poznáte

Strážci mají nenahraditelnou roli při styku s návštěvníky chráněných území, vždyť jsou to často jediní reprezentanti státní ochrany přírody, se kterými se návštěvníci venku setkají.

Hodně lidí pohlíží na strážce jen jako na represivní složku, jakousi zelenou policii. Pokud se nám podaří tento pohled trochu změnit, nevznikli (tento web ani Asociace strážců) zbytečně.

Strážce by podle nás měl být člověkem, kterého potkáte na horské pěšině, v lese, na lukách, který Vám podá informace o místní přírodě, zajímavostech i službách (hospoda, cykloservis, odkud kam jezdí autobusy), upozorní na povolené i nepovolené aktivity, nabídne průvodcovské služby nebo třeba informační leták. V batohu nosí lékárničku, mapu, pomůcky na úklid či opravy návštěvnických zařízení v přírodě.

Pokud ale strážce zjistí porušování předpisů na ochranu přírody, pak musí v rámci svých možností zasáhnout. Tehdy se opravdu stává prodlouženou rukou zákona. Je třeba zdůraznit, že i dobrovolný strážce přírody je ze zákona úřední osobou (dříve „veřejný činitel“). To mu dává nejen vyšší pravomoci (viz. dále) a právní ochranu, ale také klade vyšší nároky na jeho odpovědnost.

Jak poznáte strážce v terénu

Strážci v národních parcích jsou vybaveni jednotným stejnokrojem, stejně jako ostaní pracovníci příslušné Správy NP. V chráněných krajinných oblastech a v krajích mimo CHKO a NP působí především dobrovolníci, kteří velmi často jednotný stejnokroj nemají. Přesto ani jim nechybí rukávové označení.   Všichni strážci ve službě nosí na levé straně hrudi (na kapse, klopě) kovový služební odznak se státní znakem.

Na levém rukávu nosí strážci služební znak – nášivku se znakem příslušné CHKO, národního parku či znak kraje + označení své funkce (Strážce, nebo Stráž přírody). V případě potřeby se strážce prokazuje služebním průkazem.

Podmínky pro ustanovení stráže přírody

Činnost stráže přírody, její poslání, povinnosti, oprávnění a povinnosti jsou uvedeny v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a ve vyhlášce MŽP č. 395/92 Sb.

Stráž přírody tvoří strážci a zpravodajové, které jmenuje a odvolává příslušný orgán ochrany přírody. Tím je pro území všech chráněných krajinných oblastí (mimo CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; v národních parcích Správy NP a na zbylém území ČR pak Krajské úřady.

Kdo se může stát stráží přírody

Občan České republiky starší 21 let, který:

  • nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
  • má způsobilost k právním úkonům,
  • je zdravotně způsobilý,
  • prokázal znalost práv a povinností stráže přírody,
  • složil slib stráže přírody.

Strážci jsou ze zákona oprávněni :

a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
b) projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e) zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
f) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

Stráž přírody je při své činnosti povinna :

  • prokázat se služebním průkazem a nosit služební odznak
  • dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
  • oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

JAK se stát strážcem ?

Pokud se chcete stát strážcem přírody, je nezbytné splňovat výše uvedené podmínky stanovené zákonem. Pak si musíte vyjasnit, KDE, v jakém území, chcete svoji službu vykonávat. Zatímco v našich národních parcích se můžete ucházet dokonce o pracovní místo strážce (byl/a byste profesionálním strážcem), ve zbytku republiky, tj. ve všech našich CHKO, ale i mimo ně, půjde o pozici dobrovolného strážce.

POZOR – dobrovolností se nenechte mýlit. Nároky na vaše vědomosti a schopnosti, budou stejné, stejně jako Vaše práva a povinnosti dané zákonem. V každém případě poté, co budete mít jasno v tom, kde chcete jako strážce působit, je vhodné kontaktovat příslušný úřad, který stráž přírody ustanovuje.

V národních parcích (+ CHKO Šumava a CHKO Labské Pískovce) to je správa národního parku

– Správa Krkonošského národního parku : http://www.krnap.cz ,
– Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava : http://www.npsumava.cz ,
– Správa národního parku Podyjí : http://www.nppodyji.cz ,
– Správa národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce : http://www.npcs.cz ,

V  chráněných krajinných oblastech je to správa příslušné CHKO (organizačně spadají pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR; vždy pod některé tzv. regionální pracoviště)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: http://www.ochranaprirody.cz

Mimo území NP a CHKO ustanovuje pro „své“ území strážce Krajský úřad.

Každé pracoviště/území může mít lehce odchylné podmínky pro ustavení nových strážců. Někde mají trvalý nedostatek, jinde až přetlak zájemců. Podle toho, a také podle “obtížnosti služby” mají jednotlivá pracoviště nastavenu “přísnost” přijímacích kriterií i zkušební dobu.

Na všech výše uvedených úřadech by měl být člověk, který má „strážce na starosti“ (koordinátor stráže přírody; vedoucí strážní služby apod.). Ten by Vám měl sdělit podrobnosti týkající se procesu tzv. ustanovení stráže přírody v daném území. Většinou to obnáší minimálně samostudium předpisů a absolvování zkoušky. V řadě případů však je podmínkou určitá zkušební lhůta, během které zájemce musí např. absolvovat „cvičné služby“ se strážcem. Někde to je ale i účast na školeních, setkáních, brigádách apod.

Jelikož za více než 30 let MŽP nevydalo prováděcí předpis k organizaci a výkonu stráže přírody, existují jisté (pro někoho až šokující, regionální rozdíly). Obecně ale platí, že v některých, návštěvníky tradičně vyhledávaných CHKO, je strážní služba vykonávaná dobrovolníky, na velmi dobré úrovni a požadavky na strážce jsou zde vyšší, neboť o zájemce není nouze.

Dobrovolným strážcem můžete být dokonce i v některých národních parcích. Na druhou stranu v některých CHKO i krajích stráž přírody prakticky neexistuje. Jako vždy a všude ( nejen v ochraně přírody) – je to o lidech.

Pro úplnost je třeba zmínit, že na některých pracovištích státní ochrany přírody (správy CHKO, NP i krajské úřady) mohou být zaměstnanci, kteří jsou ustanoveni stráží přírody, byť to není jejich hlavní pracovní náplň. Fungují tedy podobně jako strážci dobrovolní – když jim to jiné povinnosti dovolí, či když je akutní potřeba …